Palmová oáza uprostřed zlatých lánů jižní Moravy
Autor: Jakub Hloušek
Kam se hrabe Středomoří!
Poslední
úprava:
Vytvořeno:
V NaCestu vyšlo v čísle: 2023-9
Ponechme stranou otázku, jestli existuje globální oteplování. I případné dohady, zda je jeho příčinou člověk, nebo samovolný přirozený nástup nového horkého cyklu naší planety. A raději si cestou od Brna na Pálavu či za vinnými sklípky Znojemska, odskočme do Přibic. Ty leží takřka vedle trasy, jen pět kilometrů jihovýchodně z městečka Pohořelic.
Vitální olivovníky
Tam vás pak směrovky místního infosystému dovedou k Exotické zahradě. Již vysoké vzrostlé palmy, které se elegantně tyčí nad nenápadným vstupem, naznačují, že vás čeká mimořádný zážitek, jaký u nás hned tak nepotkáte. Tady s horkým sluncem nad hlavou absolvujete úchvatnou cestu napříč světadíly: od voňavého Středomoří, přes suché vyprahlé subtropy u pomezí Kalifornie a Mexika, až hluboko do vlhkých lesů Tasmánie, kde rostou obří kapradiny. Občas si krátce odskočíte na Dálný východ a navštívíte také Persii. Zároveň se přesvědčíte, že i v našich klimatických podmínkách se daří rostlinám, o kterých jste to sotva mohli předpokládat. Momentálně například jihomoravské zahrady vítězně dobývají fíkovníky. I když, kdo ví. Možná se zčásti jedná jen o opětovný návrat. „Povídá se, že během 19. století existovala fíkovna v sousedních Pouzdřanech,“ prozradil mně Miroslav Effenberger, zakladatel a spolumajitel Exotické zahrady. Přiznám se, že zbožňuji Středomoří. Kromě smokvoní mám rád též olivovníky. A to ve všech formách. Od olivových sadů až po slané plody na talíři. Kvůli tomu olivovníky, na kterých vyrážely ze silných kmenů husté kadeře, vzbudily moji pozornost. Zejména proto, že jsou dost náchylné k mrazům. „Olivovníky vozíme ze severního Španělska. Tam jsou hory a drsnější podnebí, tudíž naše olivovníky bývají odolnější,“ rozpovídal se Miroslav Effenberger. „Když tam zakládají novou stavbu, například silnici, tak staré olivovníky zkrátí, motorovou pilou jim úplně krutě ořežou kořeny a připraví je na export,“ upřímně doplnil. „Při dodržení podmínek pak stromy rychle obrazí, jelikož jsou nesmírně vitální,“ uzavřel. A vzápětí mi za oponou palmového stromořadí představil olivovník, jehož stáří se odhaduje přibližně na tři stovky let.
Netradiční ovoce
Exotická zahrada je soukromá. Kromě obdivu jejích krás si tu lze přímo u zdroje zakoupit nádherný přírůstek, který obohatí vaši zahrádku či zútulní domov. A je jedno, jestli půjde o dvoumetrovou palmu nebo drobný sukulent, případně masožravku. Tady máte jistotu, že získáte kvalitu, doporučení, tipy i fígle od zkušených expertů. „Fíkovníky, palmy, banánovníky a spoustu ostatních rostlin si množíme sami,“ překvapil mě Miroslav Effenberger. Navíc plody řady druhů jsou jedlé, lahodné a v jejich domovinách oblíbené. A spolehlivě dozrají i u nás. Už jste někdy okusili třeba jujubu, alias „čínské datle“? Česky se tato dřevina jmenuje cicimek čínský. Exotická zahrada ohromí na první pohled. Kromě nádechu cizích krajů rovněž hýří pestrými barvami. Počátkem letních prázdnin tam krémově svítily klasické juky. Naopak málo známá stálozelená magnólie zrovna dokvétala. A stejně tak pohasínaly oranžové plameny marhaníku (též granátovníku) a měnily se na malá jablíčka. Také opuncie už byly za svým vrcholem. „Za čtrnáct dnů naplno rozkvete perská akácie,“ připomenul Miroslav Effenberger. Perskou akácii možná dobře znáte, protože její křiklavě růžové květy zdobí parky na jižním Slovensku. Vědecky se jmenuje albízie růžová. Někdy se jí říká rovněž albície hedvábná, nebo kapinice. A jako v každé profesionálně založené zahradě i zde spatříme vodní prvek. Mezi palmami se leskne hladina jezírka, v němž se uvnitř zakalené vody hbitě prohánějí pestrobarevní koi kapři. Tady přibická zahrada doopravdy dostane punc oázy obklopené nedozírnými lány polí, na kterých se zrovna vlní zralé klasy, co svojí zlatavou barvou vyvolávají iluzi pouštního písku.
NaCestu doporučuje
Zahrada je v provozu přibližně od počátku dubna do konce září. Záleží na aktuálním vývoji počasí. Prohlídka je volná, vstupné dobrovolné. Pejskové dovnitř nesmějí, což je zodpovědné a logické. A to nejen z důvodu znečištění či poškození rostlin, ale také kvůli úzkým pěšinám a husté vegetaci, kde má řada dřevin i sukulentů ostré trny. K prohlídce Exotické zahrady si raději vyberte všední dny. V sobotu dopoledne tam bývá dost plno. Další informace, včetně provozních hodin, získáte z webu www.exotickazahrada.cz